V neděli se výběr hráčů naší přípravky zúčastnil odpoledního halového turnaje v Humpolci, na který kromě našeho a pořádajícího týmu dorazila mužstva FKM Vysočina Jihlava, FK Pelhřimov, FK Ledeč a Futsal Čelechovice na Hané.

Na turnaj jsme odjeli v sestavě: Daniel Kolář, David Trinh, Zdenda Šimánek, Ríša Stojan, Pavel Ešner, Vojta Novák, Jirka Čapek, Matyáš Miška a Tomáš Fejt.

Do turnaje jsme vstoupili zápasem s pořádajícím FK Humpolec. Bohužel smolnější začátek si snad nelze ani představit, neboť od první minuty jsme nešťastným vlastním gólem prohrávali 0:1. Byl to začátek jako ze zlého snu. Mužstvo se však z obdržené branky oklepalo a díky agresivní hře, rychlejšímu přístupu k hráčům a zlepšené kombinaci přesunulo hru na polovinu soupeře. Soustředěný tlak našeho týmu i bezchybný výkon obrany přinesl několik střel ze hry na soupeřovu branku a čtyři přímé volné kopy. Bohužel se nám z těchto příležitostí nepodařilo skórovat a naopak jsme z jednoho z ojedinělých protiútoků obdrželi branku na konečných 0:2. Celý tým lze pochválit za bojovnou hru. Kluci nedarovali soupeři ani centimetr hrací plochy bez boje.

Další tři utkání turnaje proběhla již v režii našeho družstva a soupeře jsme porazili výsledky: HB - Ledeč 4:0 (Novák 2x, Čapek 2x), HB - Pelhřimov 4:2 (Trinh, Novák, Miška, Ešner), HB - Čelechovice 4:1 (Trinh 3x, Novák). V těchto utkáních navázali kluci na agresivní hru z prvního utkání. Byli důslední jak v útoku, tak v obranné činnosti, snažili se kombinovat a navíc se začalo dařit střelecky. Podařilo se rozdělit vstřelené branky na více hráčů, a to jak na postech útoku, tak i obrany. Tým hrál jako jedna dobrá parta a měl našlápnuto na zajímavé umístění v turnaji. Navíc turnaj byl až do konečných zýpasů stále otevřen. Síla týmu se ukázala hlavně v zápase s FK Pelhřimov, kdy jsem sice šli do vedení 1:0, ale soupeř díky dvěma rychlým gólům otočil na 1:2. Kluci se však semkli a šlapali dál, přesunuli hru na polovinu soupeře a aktivním přístupem k hráčům nedovolili Pelhřimovu kombinovat a navíc se jim dařilo soupeři odebírat míče a následně zakládat akce, které končili střelou na soupeřovu branku. Nutno říci, že jsme měli také štěstíčko, kdy při ojedinělé akci protihráčů míč nebezpečně poskakoval u tyče naší brány, ale vše dobře dopadlo a balón skončil v rukavicích našeho gólmana. Náš tlak přinesl nejdříve vyrovnání na 2:2 a následně, asi minutu před koncem hrací doby i obrat zápasu na konečných 4:2 v náš prospěch. Jediné, co lze klukům vytknout, je fakt, že mohli ve všech zápasech turnaje více kombinovat a tím si připravit šance pro jednodušší zakončení akce střelou.

Nejméně povedeným zápasem byl náš poslední zápas s Jihlavou. Hráči šli do utkání s vědomím, že hrají o konečné druhé místo v turnaji, což bylo možná pro ně dost svazující. Toho výborně hrající soupeř využil pro vstřelení dvou rychlých úvodních branek. Je nutno přiznat, že nás v úvodu zápasu soupeř přitlačil na naši polovinu a tím donutil obranu chybovat. Naši kluci se však ani za stavu 0:2 nevzdali, postupně začali hrát se soupeřem vyrovnanou partii a hra se přesunula před branku Jihlavy. Bohužel ani několik povedených střel ze hry, dva volné přímé kopy, penalta ani samostatný nájezd našeho útočníka neskončili vytouženou odměnou v podobě vstřeleného gólu. Zápas s konečným výsledkem 1:4 ve prospěch Jihlavy znamenal, že náš tým si z Humpolce poveze bronzové placky na krku a pohár za 3.místo. Nejlepším hráčem našeho mužstva trenéři a kluci z týmu po zásluze zvolili Davida Trinha, který i z postu obráce dokázal vstřelit soupeřům čtyři důležité branky.

Z hlediska předvedené hry se turnaj nejvíce vydařil týmu z Jihlavy, což podtrhuje i počet vstřelených branek, svůj herní standart a pohledné kombinace předvedl tým z Humpolce, který po zásluze celý odpolední turnaj vyhrál.

Je třeba vyzdvihnout výbornou organizaci celého turnaje a skvělou sportovní a přátelskou atmosféru po celé odpoledne. I v únoru se naše oba "zimní" týmy zúčastní dalších turnajů v blízkém Humpolci.

Dík patří hráčům za kolektivní výkon, za to, že bojovali jeden za druhého, čímž si vysloužili tu vysněnou "placku" na krku. Díky i trenérům za skvěle odvedenou práci, trpělivost a rodičům za povzbuzování i za nepříznivého stavu.